Rozhovor s majitelem jazykové školy

Datum: 6.11.2015
Přinášíme vám rozhovor s majitelem jazykové školy, Ing. Milanem Havlínem, který vyšel před měsícem v magazínu Profit v rámci vydavatelství Mladá fronta.

PRESTO patří už více než 25 let mezi přední poskytovatele jazykových služeb – v čem je tajemství vašeho úspěchu?

Snažíme se být v co nejužším kontaktu s našimi klienty – firmami i jednotlivými studenty a sledovat, jaké jsou jejich potřeby. Současně přicházet s novými vizemi a našim i potenciálním klientům je představovat, ověřovat si jejich reakci a uvádět v život přesně to, co zákazníci potřebují.

Jaké druhy služeb Vaše společnost poskytuje?

80% našeho obratu představují překladatelské služby, ať už pro tuzemské firmy nebo pro zahraničí, a 20% představuje výuka jazyků. U výuky jazyků se zaměřujeme hlavně na firmy a na individuální výuku pro veřejnost.

Naší specialitou jsou pak odborně zaměřené jazykové kurzy přesně na míru, kde lze dosáhnout vysoké efektivity při dosahování stanovených cílů.

Nevnímají Vás zákazníci především jako překladatelskou firmu a jazykovou školu jen jako doplněk Vašich služeb?

Zpočátku při založení jazykové školy jsme měli také určité obavy, zdali to nebude určitá nevýhoda, ale ukazuje se, že je to právě naopak. Dokazuje to také zájem o naše jazykové kurzy, díky němuž se řadíme mezi přední jazykové školy u nás. Spojení s překlady představuje při přípravě odborně zaměřených jazykových kurzů nesporně výhodu, neboť klientům můžeme zajistit, že se budou učit výrazy a fráze, které se v praxi skutečně aktuálně používají.

Jaké jsou tendence ve vývoji jazykového vzdělávání? Co se v poslední době změnilo?

To je velmi široká otázka, těch tendencí a změn je velmi mnoho. Do jazykového vzdělávání se promítají změny v pohledu na trávení volného času lidí resp. jakou část volného času a v jaké formě jsou lidé ochotni věnovat učení se jazykům, jsou to změny v úrovni znalosti cizích jazyků, které získáváme z našeho školního systému, projevuje se větší ochota k akceptaci nových technologií ve výuce.

U firem a institucí se po citelném omezení výdajů na vzdělávání v době krize postupně projevuje návrat k investicím do jazykového vzdělávání. Zajímavé je, že u státních institucí je v naprosté většině případů stále kritériem výběru nejnižší cena, zatímco soukromé firmy mají většinou poněkud jiný pohled.

Proč si myslíte, že kritérium nejnižší ceny při záruce určité kvality je při výběru dodavatele jazykového vzdělávání špatné?

Problémem je, že často není požadována žádná záruka kvality, a pokud ano, pak jde o velmi formální požadavky. Uznávám ale, že stanovit kritéria výběru není vůbec jednoduché. Pro ilustraci si uveďme dva příklady z jiných oblastí.

Představte si, že byste měli vybrat divadelní představení pro zaměstnance a jako kritérium výběru byste stanovili nejnižší cenu. Případně nejnižší cenu kombinovanou s požadavkem, aby v představení hráli jen vystudovaní herci s minimálně pětiletou praxí. Je to jistě absurdní představa.

Druhým příkladem může být výběr trenéra, kdy opět kritériem bude jeho nejnižší honorář, přičemž budete požadovat, aby měl minimálně 1. trenérskou třídu. Není to úplně špatně, ale nezajistí to požadované výsledky.

Přesně tak však postupují ve většině případů při výběru jazykové školy státní instituce.

Jaká kritéria výběru jazykové školy byste doporučil?

Chybou při přílišném důrazu na cenu je, že není zohledněn téměř vůbec pokrok v jazykových znalostech za určitou dobu a za určitou cenu, který by měl být zřejmě jedním z hlavních kritérií dodavatele jazykového vzdělávání.

Soukromé firmy dokáží mnohdy volit lepší kritéria, ale i tam se dost často dostávají pod tlak přístupu centrálního nákupu, takže výjimkou nejsou ani elektronické aukce, což je u jazykového vzdělávání opět absurdní představa.

Velmi důležitým hlediskem je motivace studentů k učení a má-li motivace dobře fungovat, je třeba úzké spolupráce klienta s jazykovou školou.

Třetím hlediskem je pak, aby jazyková škola – opět ve spolupráci s klientem – dokázala připravit takové jazykové kurzy, kde se studenti naučí přesně to, co potřebují, neboť obsáhnout jazyk (třeba i mateřský) v celé jeho šíři je nemožné.

Jsou pak samozřejmě i další kritéria, jako například, aby jazykové vzdělávání co nejméně administrativně zatížilo personalistu a vedoucí jednotlivých útvarů a aby měla firma kdykoli k dispozici veškeré potřebné přehledy o výsledcích a průběhu výuky.

Vžijme se do role studenta, co byste mu při studiu cizích jazyků doporučil?

Nejdůležitější je asi motivace – stanovit si sám pro sebe reálný cíl i odměnu za splnění tohoto cíle, na kterou se budete těšit, a rozdělení hlavního cíle na postupné etapy a menší odměny. S motivací souvisí, abyste se učili rádi. Musíte se těšit do hodin s lektorem, vybrat si tedy dobrého lektora (dobrou jazykovou školu). V motivaci pomůže i dobrá skupina ostatních studentů, společné učení se s přítelem nebo soutěživost s ostatními studenty.

Velmi důležitá je pravidelnost učení, učit se třeba i jen krátkou dobu, ale každý den. To bývá při pracovním a jiném zatížení často velmi obtížné. Pokuste se zařadit Vaši pravidelnou jazykovou chvilku do jiných pravidelných denní aktivit. Například namísto čtení časopisu při cestě do práce se můžete učit jazyk v mobilu, opakování a procvičování lze zařadit do procházek se psem, místo sledování seriálu při žehlení si můžete poslechnout a procvičit lekci.

Třetím principem je pak aktivní používání cizího jazyka bez překládání z češtiny. Zpočátku to chce trochu cviku, protože když není Vaše úroveň znalosti jazyka vysoká, musíte se naučit říkat věci jinak a jednodušeji, ale překonáte-li počáteční obtíže a vytvoříte si z tohoto způsobu určitou vlastní hru, jak zjednodušeně vyjádřit i to, co dosud „neumíte říci“, bude Vás to bavit a budete moci postupně zařazovat i další obraty, stále bližší reálnému používání jazyka. A budete mít radost z velmi rychlého pokroku.