Andragogika je věda o vzdělávání dospělých, jejíž poznatky využívají zejména školitelé při přípravě firemních vzdělávacích programů, školení a kurzů. V tomto článku vás seznámíme s hlavními pilíři andragogy, na kterých je postavena, jejím využitím v praxi a také výsledky, které by měla přinášet.
Co je andragogika?
Andragogika je aplikovaná pedagogická věda, která se zaměřuje na veškeré aspekty vzdělávání a učení dospělých, zejména pak na personální růst, socializaci, akulturaci a enkulturaci. Teorie učení dospělých byla vyvinuta Malcolmem Knowlesem v roce 1968 jako samořízená nezávislá metoda učení pro dospělé. Její koncept je postaven na následujících pěti klíčových pilířích:
- Dospělým prospívá samořízený styl učení
- Dospělí se učí prostřednictvím vlastních zkušeností
- Dospělé k učení nejvíce motivují jasné cíle
- Dospělí se nejlépe učí, když má téma bezprostřední hodnotu
- Dospělí jsou více motivováni vnitřními faktory než těmi vnějšími
Pilíře andragogiky
Andragogika hraje důležitou roli zejména při vytváření firemních vzdělávacích programů, neboť umožňuje aplikovat znalosti psychologie dospělých lidí tak, aby byly vzdělávací programy z dlouhodobého hlediska cílenější a efektivnější. Níže si rozvineme jednotlivé pilíře vzdělávání dospělých, ze kterých vychází.
Nezávislost ve vzdělávání
Jak se člověk vyvíjí, dospívá i jeho sebepojetí od závislosti na druhých k samostatnosti. Zatímco děti jsou při učení a porozumění závislé na druhých osobách, dospělí se učí i chápou nezávisle. Jednotlivci tak přebírají iniciativu při analyzování svých vzdělávacích potřeb, formulování cílů k učení, identifikaci vzdělávacích zdrojů, implementaci vhodných strategií k učení i při vyhodnocování výsledků učení.
Navyšování zkušeností
Kromě sebepojetí dospělí lidé získávají řadu zkušeností, které jim umožňují prohloubit jejich znalosti při vzdělávání. Děti oproti tomu mají minimum zkušeností a musí se spoléhat na zkušenosti druhých. Díky nabytým zkušenostem se některé věci stávají více intuitivními a umožňují lépe porozumět informacím, které by bez nich nebyly zcela srozumitelné.
Orientace na konkrétní cíle
Jak dospělý člověk získává různé sociální role (zaměstnanec, rodič apod.), jeho motivace k učení se orientuje na tyto role. Když jedinec vstoupí do pracovního procesu, musí své vzdělávání směřovat k rozvoji dovedností nezbytných pro jeho práci. Jakmile se stane rodičem, musí se naučit vše potřebné vztahující se k péči o dítě. Každá nová sociální role vždy vyžaduje nové znalosti.
Bezprostřední aplikace znalostí
Mladí žáci a studenti zpravidla nemohou aplikovat nabyté znalosti ze školy v praxi a orientují se výhradně na daný studijní předmět. I z tohoto důvodu často vyvstávají pochybnosti studentů o využití mnoha nabytých informací ze školy v praktickém životě. Oproti tomu dospělí mají možnost bezprostředně aplikovat získané znalosti v praxi a řešit konkrétní problémy.
Vnitřní motivace pro vzdělávání
Zatímco děti jsou povinny chodit do školy a jejich motivace k učení je zpravidla vnější (odměny a znalosti důsledků porušení pravidel), dospělí jsou ke vzdělávání motivováni vnitřně. Zpravidla se chtějí rozvíjet, kariérně růst a získávat nové dovednosti. Denně se setkávají s nejrůznějšími konflikty a potřebují najít jejich řešení. Dospělí člověk se tak většinou chce vzdělávat z vlastní iniciativy.
Rozdíl mezi andragogikou, vzděláváním dospělých, a pedagogikou, vzděláváním dětí, si rovněž můžete znázornit také graficky prostřednictvím tohoto obrázku:
Zdroj:https://s3.amazonaws.com/s3.timetoast.com/public/uploads/photo/9103931/image/96792774eae9f7e470031959ed628c13
Využití andragogiky v praxi
Andragogika může zlepšit dovednosti ve vzdělávání samotných studentů i facilitátorů. Při plánování kurzu pro dospělé je důležité vždy apelovat na jejich profesní zázemí, ať už je jakékoli, a uvést související příklady. Dospělí se nové poznatky lépe naučí, pokud je propojí se svými životními zkušenostmi.
Učení prostřednictvím zkušenosti
Pokud se zaměstnanci například učí pracovat s novou technikou, je důležité je nechat si ji vyzkoušet. Pokud hrozí zranění nebo poškození drahé techniky, je možné využít například možnosti virtuální reality, která umožňuje samostatně ovládat mechaniku prostřednictvím simulace.
Formulace „proč“
Vždy je důležité formulovat „proč“. Tedy v čem je daný trénink, školení nebo kurz přínosný. Facilitátor by měl vždy předvídat otázku „Co z toho pro mě bude?“ a nechat na tuto otázku odpovědět samotným názvem školícího materiálu.
Aplikace poznatků
Teorii je vždy vhodné spojit s praxí, aby dospělí dokázali nové poznatky vzápětí aplikovat. K tomu může posloužit předem připravené praktické cvičení nebo například hraní rolí.
Zvýšení motivace
Dalším příkladem využití andragogy v praxi je například začlenění soutěže do kurzu vedeného instruktorem. Tato technika je vhodná pro rozvoj jemných dovedností (soft skills) i technická školení. Zdravé soutěžení může více podnítit motivaci dospělých k učení.
Zpětná vazba
Aby bylo školení nebo kurz ještě efektivnější, je vhodné zapojit zaměstnance do procesu vyhodnocování prostřednictvím zpětné vazby. Tato zpětná vazba navíc poslouží pro aktualizaci dalších studijních materiálů.
Jaké výsledky by měla andragogika přinést?
Podle zakladatele Knowlese by andragogika měla vždy přinést alespoň šest výsledků vrámci osobnostního rozvoje. Prvním z nich je objektivně a jasně pochopit sebe sama. Dospělí se tedy učí chápat svoji motivaci, potřeby zájmy, cíle a schopnosti.
Respekt k druhým
Kromě rozvoje sebeúcty by andragogika měla vést dospělé ke stále většímu respektu druhých a pochopení rozdílu mezi lidmi a jejich myšlenkami. Tato schopnost umožňuje dospělým kriticky přemýšlet o konkrétních myšlenkách, aniž by napadali lidi, kteří je formulují.
Dynamický postoj k životu
Každá životní zkušenost je ve skutečnosti příležitostí k učení, což by se dospělí měli naučit přijmout a osvojit si. Pokud se to naučí, osvojí si dynamický a pozitivní přístup k životu, který je přiměje jakoukoli zkušenost vnímat jako příležitost k učení.
Pochopení příčin a reakce na ně
Když se vyskytne nějaký problém, lidé mají tendenci reagovat na projevy daného problému místo na jeho příčinu. To se andragogika snaží změnit. Dospělí lidé se potřebují naučit vždy hledat příčiny problému, které jim následně umožní vhodně reagovat.
Ocenění lidské zkušenosti
Lidé mají obecně tendenci zkresleně vnímat to, co je aktuální. Jinými slovy předpokládají, že to, co je novější, je zákonitě lepší než vše starší. Andragogika se proto snaží utvářet posun perspektivy a učí lidi chápat a oceňovat myšlenky, zkušenosti i tradice z minulosti. Minulé zkušenosti tedy zdůrazňuje jako zásadní.
Porozumění společnosti
Život v demokratickém světě vyžaduje, aby dospělí byli schopni porozumět společnosti, ve které žijí, a dokázali učinit potřebné změny. Andragogika si tedy klade za cíl vzdělávat lidi o společenském řádu a o tom, jak je tento řád utvářen.
