Představení se patří mezi těch několik základních dovedností, které se v každém cizím jazyce učí úplně nejdříve. Naučí vás pozdravit, představit se, podat základní informace o tom, kdo jste a odkud jste, přičemž zpravidla se to zvládne klidně v rámci jedné první hodiny.
Stačí to ale? My si myslíme, že představení představení v angličtině banalita rozhodně není, proto se v tomto článku budeme věnovat představení se v angličtině. Podíváme se tedy na to:
- proč je důležité umět se představit,
- jak se adekvátně představit,
- na co si dát pozor.
Proč vůbec věnovat pozornost tomu, jak se představit?
Všichni asi z různých zdrojů často slýcháme moudra o tom, že není nic důležitějšího a více určujícího než první dojem. Toto moudro má dokonce vlastní termín. Říká se mu efekt primarity a v zásadě jde o to, že máme tendence vnímat dřívější poznatky a dojmy mnohem silněji než ty pozdější.
Zjednodušeně řečeno si tedy na základě prvního dojmu uděláme obrázek, který se poté už jen velmi těžko mění.
Právě proto je představení se velice důležitou součástí snad ve všech komunikačních situacích. Dobrý první dojem jistě chcete udělat nejen na potenciálního budoucího zaměstnavatele, ale i na nové přátele, kolegy či nadějné protějšky.
Jak se představit
Neexistuje jeden jediný a všeobecně fungující způsob toho, jak se správně představit, a to zejména proto, že se pokaždé představujete jinde. Forma představení, jakou zvolíte, tedy zpravidla závisí na tom:
- komu se představujete,
- kde a proč se přestavujete.
Pojďme si tedy k různým situacím říct víc.
Komu se představujete
Představovat se můžete různým lidem. Mohou být více či méně významní, může to být jedinec či dav. Jedinci se zpravidla díváte do očí a potřásáte si rukou, k davu zkrátka promlouváte.
Zůstaňme teď ale u toho, že máte tu čest s nějakým jedincem. Pak už záleží na tom, v jakém vztahu k vám ten člověk je. Onen jedinec vám může být:
- nadřízený,
- rovný,
- podřízený.
1. Nadřízený
K nadřízenému bychom měli chovat určitou míru úcty, což by se mělo projevit i na představení. V češtině bychom takovému člověku vykali, v angličtině se to ovšem nerozlišuje naším způsobem, tam tedy zkrátka zvolíme formálnější formu jazyka.
Vyhneme se tak příliš přátelským pozdravům i zkráceným variantám a představíme se celým jménem, případně i s titulem.
- Hello, allow me to introduce myself, my name is SpongeBob SquarePants.
- Hello, I am doctor SpongeBob SquarePants.
2. Rovný
Za sobě rovného můžeme považovat nového kolegu, spolužáka, kamaráda či partnerku/partnera. V takové situaci není zapotřebí přehnaně formálního jazyka ani celých jmen, ačkoli je samozřejmé, že např. k budoucímu protějšku se přeci jen budete chovat slušněji než k novému kamarádovi.
- Hi, I’m Bob.
- Hi, my name’s Bob.
- Hey, Bobby.
3. Podřízený
Komunikace s podřízeným může být poněkud ošemetná, a to zejména z toho důvodu, že jste to vy, kdo by měl udávat ráz komunikace. Když se představíte příliš přátelsky, může to být špatně. Chybou ale může být i to, když se představíte příliš formálně.
Vaším hlavním úkolem tedy je najít rovnováhu. Nepovyšovat se, neponižovat se… být zkrátka pokud možno neutrální.
- Hello, my name is SpongeBob SquarePants, but you can call me Bob.
Představení v angličtině: kde a proč se představujete
Dalším důležitým faktorem je situace, za které se představujete. Rozeznáváme dvě nejzákladnější možné situace, a to:
- oficiální,
- neoficiální.
1. Oficiální událost
V případě oficiálních událostí jde právě o pracovní pohovory, různé přednášky, prezentace v angličtině či jiné situace související zpravidla se zaměstnáním.
Jsou to ty události, kde sáhnete spíše pro onu zmíněnou formální formu jazyka, to je jasné. Dále ale musíte vyřešit i to, co všechno řeknete, jelikož při těchto situacích zkrátka nestačí pouze vaše jméno.
Nemůžete prostě říct jen několik jednoduchých vět, k vašemu jménu a věku je tedy ideální přidat i nějaké podrobnosti o vzdělání a předchozích zaměstnáních, přičemž během této komunikační situace je dobré mluvit především o tom, co je pro vaši vysněnou profesi relevantní, a zejména také o tom, co se vám povedlo.
Ucházíte-li se tedy o pozici právníka, není dobré představení začít 5minutovým monologem o tom, jak jste během střední školy prožili léto chmelovou brigádou. Je sice pravda, že každá zkušenost se počítá, zároveň ale musíte správně odhadnout, kdy je vhodná doba ji zmínit. Stejným pravidlem se řiďte i při psaní životopisu v angličtině.
Jak bylo řečeno na začátku článku, jde vám o první dojem, je tedy více než ideální začít s tím, co vás vybarví v tom nejlepším světle.
2. Neoficiální událost
Neoficiální událost zpravidla nedoprovází tolik stresu, jde o různá setkání s přáteli, večírky, schůzky, setkání volnočasových klubů apod.
Převažuje zde tedy jazyk neformální a na chvíli můžete zapomenout svůj životopis – při těchto situacích obvykle nikoho dopodrobna nezajímá, co se děje ve vašem profesním životě, tím byste se naopak spíše shodili.
Vyprávět budete chtít spíše o svých zájmech, rodině, dovolených, v případě klubu anonymních alkoholiků např. i o závislostech… ne ale o práci.
Představení v angličtině: na co si dát tedy pozor
Když se tomu člověk chvíli věnuje, není představení se nakonec žádná věda. Víceméně stačí, když se naučíte slovní zásobu úměrnou situacím a správně odhadnete, jak dlouho mluvit a co kde říct.
Pak už stačí jen trénovat, což vám mimo jiné dodá i tolik potřebnou sebedůvěru.
Pokud vám takový trénink chybí nebo si chcete jen rozšířit potřebnou slovní zásobu, určitě zkuste popřemýšlet nad nějakým naším kurzem. Jak jsme již řekli – vaše představení se může významně určit vaši životní dráhu, není proto úplně moudré jej zanedbat.
Kam dál?
Zajímají vás také další témata z oblasti obchodní angličtiny? Podívejte se na souhrnný článek s názvem Business English. Další užitečné informace o studiu angličtiny najdete v Presto Akademii.
